Španělská klasika - paela

Kuchařské míry

Špetka: to, co se vejde mezi mezi palec a ukazováček. Používá se u solení či kořenění a odpovídá 1 gramu soli.

Lžička: obvykle se jedná o zarovnanou lžičku. Je to zhruba 5 ml.

Lžíce: také je zarovnaná, odpovídá 3 lžičkám, tedy 15 ml.

U lžičky a lžíce platí, že vrchovaté mají zhruba dvojnásobný objem jako zarovnané.

Hrnek: odpovídá 250 ml nebo chcete-li 8 vrchovatým lžícím či 16 zarovnaným.

 

Mouku? A jakou?

Pokud není v receptech uvedeno jinak, použijte obyčejnou pšeničnou mouku.

Hladkou mouku využijete při pečení křehkého vánočního cukroví, ale i při vaření, třeba do bešamelu. Ruce a vál se při pečení poprašují také hladkou moukou.

Polohrubá mouka se používá tradičně na kynuté těsto.

Bez hrubé mouky by se neobešla česká, ani slovenská kuchyně. Obsahují ji typicky knedlíky a halušky.

Menu na kurzu vaření pro turisty ve škole vaření Chefparade

Jíška neboli zásmažka se dělá z hladké mouky a tuku v poměru 1:1. Na pánvi se rozehřeje tuk, ideálně máslo, a přidá se mouka. Zhruba po 4 minutách stálého míchání je hotová světlá jíška, která se používá na zahuštění polévek či světlých omáček. Pokud potřebujete jíšku tmavou, míchejte ji na pánvi, dokud nebude mít světle hnědou barvu. Po přidání jíšky je potřeba jídlo za občasného míchání ještě zhruba 5 minut vařit.

 

Forma se vysypává jakoukoli moukou,kokosem, strouhankou… Klíčové je, aby byla vymazaná 100% tukem.

 

Základní kuchařské postupy

Vaření: nejzákladnější příprava spočívá v ponoření pokrmu ve vroucí tekutině, třeba vodě nebo vývaru, které může trvat různě dlouho. Některé suroviny, například těstoviny, vkládáme rovnou do vroucí vody, jiné, třeba brambory, noříme do tekutiny studené, kterou postupně k varu přivádíme.

Pečení: probíhá pomocí horkého vzduchu v troubě nebo v peci.

Smažení: příprava potraviny na plotně v rozpáleném oleji, sádle nebo třeba másle. Jídlo není do tuku ponořené, ale zároveň se mastným nešetří (na rozdíl od dušení či fritování).

Dušení: stejně jako smažení probíhá na plotně v hrnci nebo v pánvi, ale pod pokličkou. Jídlo se dusí na mírném ohni, zlehka podlité nebo na troše tuku.

Restování: rychlé osmahnutí na malém množství dobře rozpáleného tuku.

Fritování: postup, kdy je pokrm celý ponořený v rozpáleném oleji, obvykle ve fritovacím hrnci.

Grilování: pokrm se připravuje na grilu, napíchnutý na rožni nebo položený na mřížce. Z rozpálených uhlíků sálá horký vzduch o vysoké teplotě, který způsobuje na povrchu masa či zeleniny typickou krustu. Grilovat se dají velké i menší kusy masa.

Vaření v páře: dietní a šetrný postup, při kterém je surovina v hrnci pod poklicí, oddělená od tekutiny např. mřížkou, a je vystavena horké páře.

Vaření/pečení ve vodní lázni: příprava potravin v nádobě, která je ponořena ve větší nádobě s větší dávkou vody. Používá se třeba pro přípravu sladkých krémů či omáček.A pozor. Nádoba s krémem nebo omáčkou nesmí být ponořená do vody ve spodní nádobě. Musí se ohřívat pouze párou z ní.

 

Znali jste všechny pojmy? Přijďte si je procvičit a osvěžit na kurzy Chefparade pod vedením našich kuchařských mistrů!

Svíčková se připravuje na kurzech vaření pro turisty

Neriskujte nevolnost z jídla. Dodržujete všechny zásady bezpečnosti potravin?

Bezpečnost by v kuchyni měla být vždy na prvním místě a to platí nejen o práci s nožem, ale také o samotných potravinách, které by z různých důvodů mohly začít být rizikové pro vaše zdraví – možná jste si je tak už přinesli z obchodu a možná jste je kontaminovali nesprávnou manipulací. V dnešní škole vaření vám dáme 20 tipů, jak se těmto rizikům vyvarovat.

 

  1. Nenakupujte potraviny s porušeným obalem.
  2. Plesnivé a nahnilé potraviny mohou obsahovat jedy tvořené plísněmi.
  3. Důkladně omývejte ovoce a zeleninu těstě před konzumací, zvlášť, pokud je budete jíst syrové.
  4. Nepoužívejte potraviny po expirační době.
  5. Minimální doba trvanlivosti není totéž, co expirace.
  6. Před prací v kuchyni i během ní si pečlivě myjte ruce a nehty mýdlem.
  7. Před vařením si sundejte z rukou šperky.
  8. Vlasy mějte sepnuté vzadu.
  9. Nevařte, pokud jste nemocní.
  10. Všechny povrchy a pomůcky před vařením důkladně omyjte.
  11. Používejte zvláštní pomůcky pro práci se syrovým masem.
  12. Syrové maso, ryby a mořské plody oddělte od ostatních potravin.
  13. Potenciálně rizikové potraviny jako maso, vejce a mořské plody důkladně vařte.
  14. K ochutnávání jídla používejte jinou lžíci (vařečku), než k míchání.
  15. Hotová jídla nenechávejte v pokojové teplotě déle než dvě hodiny.
  16. Do lednice nedávejte teplé jídlo.
  17. V lednici uchovávejte zvlášť syrové a zpracované potraviny.
  18. Potraviny rozmrazujte pozvolna v lednici.
  19. Nezamrazujte už jednou rozmrazené jídlo.
  20. Pokrmy servírujte horké.

 

Tak schválně, kolik prohřešků jste napočítali? 🙂

Základy jídel aneb Jak na pořádný vývar

Vývar je naprostý základ, ne náhodou ho přinášíme hned v první kapitole. Využijete ho v polévkách, omáčkách, zalévá se jím risotto, ale kromě rýže umí dochutit i kuskus, polentu, hrachovou kaši a spoustu dalších pokrmů. Vývar v mrazáku nikdy nezabírá zbytečně místo, hodit se totiž může téměř denně. A jak na jeho přípravu?

 

 

V praxi si přípravu vývaru můžete vyzkoušet všech těchto kurzech (pro zobrazení menu v kurzu klikněte na odkaz):

Tradiční recepty vietnamské kuchyně 

Francouzská kuchyně

Itálie od předkrmu po dezert

A další, a další…

Budeme rádi, když se přijdete přesvědčit, že vývar děláte správně k nám na kurz, kde se mimo toho dozvíte mnoho dalších zajímavých tipů a triků o vaření.
Přeji Vám mnoho štěstí při vaření vašeho vývaru a v dalším díle naší “Online školy vaření” se podíváme na bezpečnou manipulaci se surovinami a jejich správném zpracování.








Zero waste v kuchyni aneb 10 tipů, jak konečně přestat plýtvat jídlem

 

16. říjen je Mezinárodním dnem jídla. Jeho cílem je upozornit na jeho nedostatek, ale i přebytek – a s ním související plýtvání. Podle Organizace pro výživu a zemědělství připadá na průměrného Evropana 106 kilogramů vyhozeného jídla za rok, v Česku je to 81 kilo. To je docela děsivá cifra! Chcete plýtvání jídlem omezit? Přinášíme vám 10 jednoduchých tipů, jak na to.

  1. Vařte doma, jezte doma
    Pokud díky stravování doma vyhnete fast foodům, baleným bagetám a podobným “jednorázovkám”, spotřebujete méně jednorázových obalů.Vařit si doma navíc znamená, že můžete sfouknout dvě jídla jednou ranou. Ne, nenavádíme vás k přejídání. Vtip je v tom, že si na večeři uvaříte dvojnásobnou porci a zbytek sníte druhý den v práci. Ušetříte tak peníze, čas i energii.A navíc, pokud jíte doma a něco vám zbude, nejspíš to nevyhodíte (jako na ulici), ale schováte na svačinku nebo na další jídlo (o tom více v bodě 3).
  2. Naplánujte si, co budete vařit
    Cože? To si mám jako psát jídelníček?!, běží vám teď asi hlavou. Ale ruku na srdce, existuje nějaký pádný důvod, proč vaření neplánovat, kromě toho, že to dělávala vaše babička? Ekologický způsob života vyžaduje trošku víc promýšlení, než jsme zvyklí, odměnou je však kromě dobrého pocitu z chování, které má smysl, také plnější peněženka. Pokud si předem naplánujete, co budete vařit a jaké suroviny v jakém množství na to budete potřebovat, máte z půlky vyhráno. A také pomůže, když do obchodu nepůjdete hladoví. Koupíte pak jen to, co opravdu potřebujete 😉
  3. Suroviny použijte klidně víckrát
    Všichni jsme se ve školních jídelnách ušklíbali, když bylo jeden kuře s rýží a druhý den české “rizoto” s kuřecím masem. Věděli jste ale, že nejslavnější salát na světě Caesar, vznikl úplně stejným způsobem? V kuchyni zbylo staré pečivo, kuřecí maso ze včerejší večeře a obyčejný salát. A voila! Zkuste při strategickém plánování jídelníčku brát v potaz i to, jestli půjdou případné zbytky zakomponovat do dalších pokrmů. Co takhle vyzkoušet ze zbytků římského salátu a staršího toastového chleba připravit Ceasar salát? Recept najdete zde.

  1. Ano, máme tu zbytky…
    Ale fakt nevíme, co s nimi! Přemýšlejte nad zajímavými kombinacemi (koho by napadlo zkombinovat krutony a kuřecí maso, viz předchozí bod?) a nebojte se experimentovat. Když vás nic nenapadne, zadejte suroviny (anglicky) do vyhledávače a nechte se překvapit, jaký recept vám nabídne. V anglicky mluvících zemích se pro pokrmy ze zbytků používá termín “leftovers” a leftover receptů je plný internet.
  2. Zeleninu spotřebujte celou
    Zeleninu poctivě loupeme, konce odkrajujeme. Pokud si však koupíte čerstvou mrkev, loupání není vůbec potřeba. Jasně, sezóna není celý rok, co tedy se slupkami na jaře a v zimě? Zeleninu nejdříve umyjte a čisté slupky a odkrojky uchovávejte v lednici v uzavíratelné sklenici. A jednou za týden si z nich uvařte vývar.
  3. A co s natěmi?
    Vyzkoušejte domácí pesto. Receptů najdete na internetu spoustu, natě doporučujeme mrkvové, když už jsme poradili, co s mrkvovými slupkami. Jen pozor, pokud používáte slupky a natě, doporučujeme sáhnout spíše po zelenině z vlastní zahrádky nebo BIO, která není ošetřená chemickými přípravky, a neuvaříte si tak vývar s chemickými složkami.

  1. Sdílejte a darujte
    Odjíždíte a nestíháte jídlo spotřebovat? Nebojte se o své přebytky dělit. Možná, že se najde pár cyniků, co si pomyslí něco jako ne, díky, nejsem popelnice, ale většina vašich (virtuálních) přátel jen zajásá, když potraviny naaranžujete a fotku s prosbou ve stylu “daruji za odvoz” zveřejníte. A zamyslete se také nad těmi, kteří potřebují pomoc, lidé bez domova, staří lidé a podobně. I ti budou za potravinovou pomoc rádi…
  2. Zamrazujte a sušte
    Přebytky jako pečivo nebo hotové pokrmy se dají často zamrazit. Ovoce a zelenina se dají usušit a spotřebovat později. Jsou i takoví mistři, kteří suší zeleninové slupky a pak je rozmixované používají jako koření.
  3. A když už jídlo vyhazujete…
    Tak kompostujte! Nemusíte vlastnit zrovna půlhektarovou zahradu, abyste měli kde kompost založit. Existuje široká škála praktických a skladných variant. Třeba na stránkách kompostuj.cz najdete spoustu inspirace.

  1. A rada na závěr
    Poraďte se s odborníky. Žádný kuchař nechce jídlo vyhazovat a každý profesionál bude mít spoustu tipů (z vlastní zkušenosti), jak suroviny zužitkovat. Na kurzech vaření Chefparade vám rádi poradíme a vymyslíme řešení pro každou zapeklitou kuchyňskou situaci. A vymyslet recept na suroviny, co zbyly v ledničce, patří k tomu nejzábavnějšímu.

Vaříte s dětmi? Tady je 5 důvodů, proč byste měli!

Venku se ochlazuje a přibývající deštivé dny přináší otázku, jak zabavit děti doma. Co takhle je zapojit do vaření? Máme pro vás 5 důvodů, proč byste se měli povznést nad trochu nepořádku navíc a zapojit malé kuchtíky do přípravy rodinné večeře.Se spoustou věcí si poradí už i čtyřletí!

 

1) Vztah k jídlu

Děti, které pomáhají v kuchyni a vidí, jak jídlo vzniká, k němu mají úplně jiný vztah.Méně s ním plýtvají, více jim chutná a také si uvědomí, kolik práce rodiče přípravou musí strávit. I dospěláci, kteří se v dětství motali v kuchyni, si spíše užívají kvalitní jídlo.

 

2) Rozvoj jemné motoriky

Vykrajování, válení knedlíků nebo třeba posypávání pizzy sýrem a kořením. Všechny tyto činnosti pomáhají malým kuchařům rozvíjet jemnou motoriku. Tu později využijí třeba při psaní a podobných činnostech.

 

3) Podpora sebevědomí

Menší děti obvykle těší, když jim dáte úkol, protože si rády připadají užitečné. Podpoříte tak sebevědomí dítěte a až si budete vychutnávat společně připravenou večeři, dítě bude hrdé, že se na výsledku podílelo.

 

4) Společné chvilky

V dnešní hektické době si není jednoduché najít čas na hraní s dětmi. Rodiče tráví spoustu času v práci i obstaráváním domácnosti, a tak děti ocení jakoukoliv aktivitu, kdy budete moci být spolu a něco tvořit. Třeba právě večeři. Věřte nám, užijete si spoustu zábavy 🙂

 

5) Samostatnost

Až jednou budete muset zůstat v práci déle, vy i váš potomek oceníte, že jste spolu natrénovali krupicovou kaši nebo míchaná vajíčka. Navíc to, co si váš syn či dcerka připraví sami, jim bude mnohem více chutnat 🙂 Samozřejmě až ve věku, kdy už dítě bude schopné manipulovat s plotýnkou, ale to bude dříve, než se nadějete…

A pokud se dětem vaření zalíbí, můžete je přihlásit na některý z dětských kurzů do Chefparade :).

S radostí nejen vařit, ale i jíst!

Jsou vaši drobečci posedlí Disney filmem Frozen? A nebo do kin blížícím se Medvídkem Pů? Udělejte jim radost roztomilým dětským nádobím s oblíbenými postavičkami z dětských filmů, seriálů a pohádek. Vaše děti vám budou vděčné 🙂

 

Chci udělat radost hezkým dárkem

 

Kromě kurzů pro děti ale samozřejmě nabízíme spoustu kurzů i pro dospělé. Který vás nejvíc zaujme?

 

 

Prohlédnout si celý kalendář kurzů

Rozhovory

Vyberte si z následujících rozhovorů


Honza Matějka

Šéfkuchaře Honzu Matějku už možná znáte z našich kurzů vaření, jeho kurzy Punk na talíři a Lokálně, (ne)tradičně a punkově se těší velkému zájmu. Na svých kurzech vás Honza učí přemýšlet o surovinách a vaření jiným způsobem než doposud, představuje zajímavé techniky (Sous Vide, fermentování atd.) a základy foodstyliingu.
Kde bere Honza inspirace a nápady na nové recepty? V čem mají podle něj české restaurace mezery a kam se chodí rád najíst? To a mnohem víc se dozvíte v našem rozhovoru.

 

V kolika letech jsi začal vařit? Snil jsi o kariéře kuchaře už jako malý chlapec?

Začal jsem cca v 10 letech a první jídlo, které jsem se naučil, byla míchaná vajíčka. No a kuchařem jsem chtěl být asi od 13 let.

 

Máš nějaký kuchařský vzor, který tě inspiruje?

Asi ten největší je Gordon Ramsay.

Kuchařské knihy
Potraviny z celého světa
Vybavení do kuchyně

 

Specializuješ se na nové trendy ve vaření a foodstylingu. Co vnímáš jako největší trend současné gastronomie?

Rozhodně sleduji nové trendy a zkouším nové věci a techniky, ale snažím se držet svého stylu. Avšak v poslední době se nejvíce zabývám streetfoodem. Samozřejmě největší vliv v posledních letech má skandinávská kuchyně a jejich techniky. Ale tyto techniky už tu dávno byly, jen se na ně bohužel zapomnělo. A rozhodně se v gastronomii vrací k jednoduchosti.

 

Kde bereš nápady na nové recepty?

Tak nějak různě, ale asi nejvíce různé kanály na instagramu.

 

Jaká je tvoje oblíbená ingredience?

Asi to je červená řepa a celer.

 

Co rád děláš ve volném čase?

Nejradši si sednu na kolo a jedu si vyčistit hlavu do lesa. Taky velmi rád cestuji a poznávám různé nové kultury a gastro zážitky.

 

Na kterém jídle si pochutnáváš nejvíc a na kterém naopak nejméně?

Miluji asijskou kuchyni, takže cokoliv z ní – Indie, Thajsko, Vietnam. A co rozhodně nemám rád, tak to je koprovka a nesnáším fazole.

 

Kam se chodíš rád najíst?

Rád zajdu do Curry House, Putica by Retro, Esky a naposledy mě překvapila restaurace Taro.

 

V čem mají podle tebe české restaurace mezery?

Asi největší problém je, že spousta restaurací nemá svůj správný směr. Dalším problémem je, že není dostatek kvalitního personálu, takže restaurace většinou nedokáže udržet svůj standart.


 

Na čem teď pracuješ, čemu se chceš v blízké době věnovat?

Tak teď se nejvíce věnuji svému projektu Punk StrEATfood, který jsme rozjeli se svým kamarádem. Chceme jezdit po festivalech a různých streetfood akcích a hlavně chceme lidem ukázat, že streetfood není jen o burgrech.

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se tobě i novému projektu daří!

 


 

Markéta Hrubešová

Vyzpovídali jsme herečku, modératorku a kuchařku Markétu Hrubešovou. Celý rozhovor se samozřejmě točil kolem vaření a jídla. Jak o sobě Markéta sama říká, vaření je její vášní a skvěle si u něj odpočine od herectví a naopak. A co nám o sobě prozradila dál? Podívejte se sami. Markétin kurz vaření jste sice už propásli, ale z naší nabídky kurzů si určitě vyberete.

 

Kdy jste začala vařit? Vzpomenete si, co bylo prvním jídlem, které jste uvařila?

Když nepočítám takové ty dětské pokusy, myslím, že nějaký ten celkem poživatelný pokrm jsem uvařila kolem dvaceti. Pravděpodobně to byly těstoviny, ale už si přesně nepamatuji.

 

Máte nějaký kuchařský vzor, který Vás inspiruje?

Inspirace je všude spousta. Neustále sleduji nové trendy – nové postupy, kombinace a použití surovin. Prostě se snažím na sobě pracovat. Také se ptám šéfkuchařů a pak to hned všechno zkouším. Nicméně nejdůležitější je stejně ten úplný základ. Prostě ta poctivá kuchyně.

 

Kde berete nápady na nové recepty?

Vždy se snažím o hlavní surovině přemýšlet. Co se k ní hodí a co by jí takzvaně „slušelo“. Vycházet z původní chuti a doladit ji do nejlepšího výsledku. Zbytečně nekombinovat a nepřebíjet ji dalšími chuťovými vjemy. A taky by mělo jídlo hezky vypadat na talíři, protože jíme i očima.

 

Vydala jste už čtyři kuchařské knihy, z toho jednu pro děti. Která Vás bavila nejvíc?

Všechny knihy mám ráda. Jsou jako moje děti. Jejich příprava a realizace také přibližně tak dlouho trvá – tedy plus mínus třičtvrtě roku. A tím, že jsou každá trochu jiná, je to přirovnání téměř dokonalé.

 

Plánujete vydat další kuchařku?

Zatím nic takového neplánuji, ale nikdy neříkej nikdy :-). Nicméně se vždycky snažím zpracovat nějaké zajímavé a mně blízké téma. Prostě mě to musí bavit…

 

Přineslo Vám propojení kariéry herečky a moderátorky s kariérou kuchařky nějaké nové příležitosti?

Já o tom takhle nepřemýšlím. Vaření je prostě součástí mého života a nutno říci, že moc krásnou! Prostě ho miluju, stejně jako herectví. A krásně se mi to v životě propojuje. Prostě je fajn dělat to, co vás baví.

 

Jaká je Vaše oblíbená ingredience?

Tou úplně nejdůležitější ingrediencí je láska! Prostě to poznáte. Jídlo připravené s láskou chutná úplně jinak! Naštěstí se nedá nikde koupit a ničím nahradit.

 

Co ráda děláte ve volném čase?

Ráda cestuji, miluju moře a samozřejmě dobré jídlo a dobré pití.

 

Na kterém jídle si pochutnáváte nejvíc a na kterém naopak nejméně?

Téměř nejím sladké – dezerty, moučníky atd. Ten zbytek naopak ano :-)!!!

 

Kam se chodíte ráda najíst?

Domů!

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám mnoho úspěchů a ať Vás vaření stále tak baví.

Proč si vybrat kurz vaření v Chefparade
Od roku 2007,

11 let tradice

na českém trhu

Více než

100 000 účastníků

kurzů vaření

Uspořádaných více než

20 000 kurzů vaření

a dalších akcí

Více než

8 000 kladných recenzí

Mimo jiné na Staffino.cz